V pátek bude jasno až polojasno, místy mlhy nebo nízká oblačnost. Foukat bude slabý proměnlivý vítr.

První letošní supercela se vyskytla na jižní Moravě

26. 2. 2023 ǀ Poslední aktualizace 26. 2. 2023 18:35:03 ǀ Miloslav Staněk
První letošní supercela se vyskytla na jižní Moravě

Ačkoliv letošní bouřková sezóna začala již první únorový den výskytem bouřek napříč Českem, bouřky dne 24. 2. 2022 byly únorovou třešničkou na dortu. Před studenou frontou k nám pronikal v jihozápadním až západním proudění relativně teplý a vlhký vzduch. V tomto prostředí před studenou frontou se dařilo přeháňkám. Na jižní Moravě, kde bylo z Česka nejtepleji a teploty zde dosáhovaly až 13 °C, se vyskytly odpoledne i bouřky.

Low topped supercela fotografovaná z města Šaštín-Stráže (okr. Senica, Slovensko). Autorem fotografie je pan Marek Ponca, zdroj: Facebook SHMÚ

Jistou možnost instabilního zvrstvení naznačoval i náš model WRF, což jsme v dopoledních hodinách komentovali v našich aktualitách, nicméně asi nikdo nečekal, že to skončí výskytem první supercely tohoto roku. Jednalo se však o tzv. low topped supercelu. Někdy se v americké literatuře používá označení “mini supercell” pro tento typ supercely. Tato supercela totiž nedosahuje takových vertikálních rozměrů jako její mohutnější kolegyně, které se typicky u nás vyskytují v letních měsících. Low topped supercely mají podobné radarové znaky jako běžné klasické supercely. Nechybí jim hákovité echo nebo oblast snížené radarové odrazivosti (WER – z angl. Weak Echo Region). Na vertikálních řezech buňkou pak můžeme sledovat i BWER (z angl. Bounded Weak Echo Region). Na výstupu Dopplerovských měření jsou pak rovněž charakteristické rotací, kterou můžeme pozorovat i v terénu, když pořizujeme například časosběrné video. Mezocyklona těchto supercel často nedosahuje takových rozměrů jako je tomu u jejich větších sester. Wall cloud může být méně či více vyvinutý, ale vizuálně může mít základna oblačnosti i výrazně fazolovitý až prohnutý tvar.

Hákovité echo viditelné na radarové odrazivosti v konstantní hladině 2 km (tzv. CAPPI), zdroj: Facebook SHMÚ

Low topped supercely se v Česku vyskytly již několikrát minulý rok, dokonce jsme je zaznamenali i v říjnu. Vyskytují se většinou při méně výrazné instabilitě, kdy CAPE nedosahuje tak vysokých hodnot, podmínky z hlediska střihu větru zůstávají podobné jako u jejich větších sester. Pokud tedy konkrétněji mluvíme o vertikálním střihu větru do 6 km výšky, jedná se o hodnoty okolo 20 m/s. Důležitým vyjádřením vorticity prostředí je tzv. helicita, jejíž hodnoty se zvyšují s tím, čím více je zatočený hodograf. Tím se taky zvyšuje pravděpodobnost výskytu supercel. Ale o tom třeba někdy příště 🙂

Bleskové výboje dne 24. 2. 2023 z detekce blesků LINET, zdroj: Facebook SHMÚ

Podmínky vzniku bouřek na jihu Moravy byly poměrně zajímavé. Ačkoliv v celku výraznější teplotní gradient spolu s vyšší vlhkostí vzduchu podporovaly výstup vzduchu, v necelých čtyřech kilometrech se nacházela inverzní relativně suchá vrstva, která vystupující vzduch brzdila a limitovala. Nebylo tak zcela jasné, zda bouře vzniknou či nikoliv. Na jižní Moravě, kde bylo nejtepleji, byla tato šance však největší v rámci Česka. Na sondážním měření z Vídně v termínu 12 UTC však vidíme, že výstup vzduchu již není tak ostře limitován a hladina nulového vztlaku dosahuje výšky přes 5 km přičemž do výšky přibližně 7,5 km je velmi blízká pseudoadiabata křivce teplotního zvrstvení. Konvekce tak mohla pronikat mnohem výše než na střední Moravě, a to i byl možná důvod vzniku bouří.

Sondážní měření z Prostějova v termínu 24. 2. 2023 12 UTC

Sondážní měření z Vídně v termínu 24. 2. 2023 12 UTC

Hodnoty CAPE dle sondážních měření dosahovaly hodnot okolo 150 až 200 J/kg. Je však třeba říct, že se jedná o energii do necelých 4 kilometrů výšky, kde se nacházela inverzní vrstva. Hodnoty střihu větru, zejména do tří i šesti kilometrů kilometrů byly rovněž slušné. V případě šestikilometrového vertikálního střihu větru to bylo okolo 20 m/s.

Střih větru a vektory proudění v příslušné výšce z modelu WRF pro termín 15 UTC.

Modelové výstupy z modelu WRF přinášely informaci o tom, že zatímco do 1 km výšky foukal v oblasti Dolnomoravského úvalu průměrný vítr od jihozápadu, ve výšce do tří kilometrů to byl již západní vítr. Rovněž i vertikální střih větru počítaný z modelových výstupů modelu WRF byl o něco výraznější (jak nízkohladinový-kilometrový, tak šestikilometrový) na východě Česka než například v Brně nebo v Pováží. Naopak hodograf vykreslený z modelu WRF pro Trenčín ukazuje výraznější stáčení větru v prvním kilometru výšky. Pseudosondáž z Trenčína rovněž ukazuje na méně vhodné podmínky simulované modelem WRF co se týče instability. To rovněž zřejmě sehrálo roli v tom, proč v Pováží bouřky zanikly.

Pseudosondáž z modelu WRF-ARW pro Zlín z termínu 24. 2. 2023 15 UTC

Pseudosondáž z modelu WRF-ARW pro Trenčín z termínu 24. 2. 2023 15 UTC

 

Zdroje:

Facebook SHMÚ

Sondáže vykresleny pomocí softwaru ThundeR

 

Úvodní fotografie: Pileus fotografovaný z Otrokovic, autor: Miloslav Staněk